No vážně jo, za poslední týden byly tři slunečné dny a já asi začnu věřit na zázraky... O víkendu jsem se měla moc dobře. V sobotu odpoledne jsem byla na procházce s Liisou (další finka, která byla na Erasmu v Praze na naší fakultě). Byl krásný slunečný den a teploměr ukazoval pouhých -15stupňů... Byly jsme v parku, který jsem ještě předtím neobjevila, potkaly jsme krásný hřbitov a legové domečky. Zjistila jsem, že v Helsinkách je jeden les..., opravdu, JEDEN les, který zahrnuje celé Helsinki:-D. Procházely jsme se a vzpomínaly na Prahu, na její úzké křivolaké uličky, starobylé domy a útulné kavárničky na každém rohu... To tady nenajdete. Mají tu jen takové ty řetězce: "Starback, Nescafé atd..." Ó, jak se Liisa rozplývala nad Jerichem a Marathonem, to bylo vážně roztomilé:-). Byly jsme venku asi hodinku a půl a měly jsme obě tvářičky jako Marfušky a nohy přimrzlé k botám, tak jsem pozvala Liisu na čaj a sušenky (jak anglické:-). Ale pozvat finy na kafe je složitější, protože to, čemu oni říkají "kafe", já neumím vyrobit. Je to něco mezi kafem, horkou vodou a čajem... S tím pořadím si nejsem jistá:-) Bylo to příjemné!
Pak jsem ještě jela večer na návštěvu k Ági, byly jsme dohodnuté, že se pochlubíme se svými sbory:-). Ági chodí v Maďarsku taky do sboru a musím uznat, že zpívá dobře... Repertoir se od "Brécího" sice liší, ale rovná se "Chorusáckému" před deseti lety, a tak jsme našly i společné písně:-) Uvařila taky dobrou večeři. Opečené brambory se sýrem a salámem, pěkně pálivým, inu, po maďarsku:-)
V neděli jsem byla ještě s ostatními na anglikánské mši. Byla vážně moc dobrá. Po mši jsem šla na kus výletu po západním pobřeží... Našli jsem krásný veeliký pravoslavný hřbitov. Opravdu si tady podávají dveře východ se západem...
Ve tři hodiny jsem měla sraz s Hankou, studentkou Jaboku, která je na Erasmu kousek od Helsinek... Přijela na prohlídku města. Byly jsme ale obě tak vymrzlé, že jsme to vzaly dost stručně a pak se vydaly k mému domovu, do Alepy na nákup potřebných surovin a pak hupky, dupky k plotně a uvařily jsme si supráckou večeři. Byla tedy ještě pro moje spolubydlící přes chodbu, kteří mě vysvobozují, když jsem zamčená v bytě a nemohu se dostat ven. Teprve teď jsem pochopila hlášku: "zamkl dveře třídy tak, že nešly odemknout..." a tuto poznámku by si zasloužila moje spolubydlící Mia! Večeře byla moc příjemná. Odehrávala se ve společnosti 4 Čechové a 1 Bulhar:-) Chudák, měl to těžké:-) My jsme se ale moc dobře bavili, protože, jak známo "Mí Pražané mi rozumějí".
Pak jsme s Hankou ještě koukaly na Akt od Cimrmanů a vzájemně si přehrávaly hudbu, co které chybělo si doplnila od druhé... Hanka u mě přespala a pak jela v pondělí domů... Ještě se nám ale podařilo oběhnout město, protože mně odpadla hodina finštiny a bylo krásné počasí, tak jsme pořídily pár foteček.
Večer jsem jela k Jenny na večeři a saunu. Obojí se velmi podařilo. Řeknu Vám, to saunování má něco do sebe, upřímně řečeno, v téhle morně by se to asi jinak ani nedalo přežít:-)
Heslo týdne: Bavit se s cizinci je dobré, dobře se pobavit s Čechy je lepší:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Dobrej příspěvek, úplně si to představuju, cos všechno dělala....kafočaj nezávidím, saunu ano :)
OdpovědětVymazatUžívej patnáctistupňové mrazínky a neonemocni nám tam!!